POLITICKÁ MAFIE V ČELE BOJE PROTI DEMOKRACII III

Po „filozofickém“ a pro mnohé možná až abstraktním dílu, který má čtenářům pomoci definovat informační tuk a jistou psychologii vlivu informačních kanálů mířících až do naší hlavy, a který slouží jako nové zázemí pro hledání pravdy, přijde faktická část. Postavíme proti sobě dvě výrazné politické osobnosti. Andreje Babiše a Miroslava Kalouska. Úplně se vykašleme na informační tuk, politická klišé a srdcervoucí fňukání na obou stranách. Cílem bude dokázat, že ačkoliv je Kalousek postaven do čela jakéhosi „antibabišovského odboje“, tak pomocí principu „zrcadlové reality“(viz  I. díl)  pochopíme, že právě Kalousek je první, který by měl podle vlastní argumentace držet hubu a zmizet.

Všem čtenářům doporučuji pro plné pochopení tohoto článku předchozí díly:

I. díl: Politická mafie v čele boje proti demokracii – Úvod
II. díl: Informační fastfood: Mikrointerpretace a instantní emoce

 

Boss Babiš vs. Džihádista Kalousek

Doslova mi trhá uši, když Kalousek, s hromadou kauz na svých bedrech a s pokrytectvím non plus ultra, moralizuje Babiše.

V první řadě jen připomenu, že tato série článků se nemá tvářit jako profesionální žurnalistika, ale jako osobní blog občana. Jako jasná prezentace a obhajoba mého osobního přesvědčení a dlouhodobých názorů získaných nejen v protikorupčním sektoru. A tím názorem jest to, že Kalouska považuji za největší hrozbu pro naší demokracii a jednoho z předních a viditelných představitelů nejmocnější politické mafie v zemi. Pochopitelně mít pro to důkazy, předám je kompetentním orgánům. Zároveň ovšem neplatí, že jsem nějakým bezmezným fanouškem Babiše či jeho volič. V porovnání s Kalouskem je Babiš skutečně o několik řádů menší zlo. Nicméně jsem vskutku rád, že nemusíme vybírat jen mezi těmito dvěma, byť politika bude vždy o výběru menšího zla, protože svatí neexistují.

Toto srovnání, v podstatě nesrovnatelných osobností s naprosto odlišným životním vesmírem dělám jen proto, že mediální a komentátorská scéna tyto dva politiky staví proti sobě v jedné rovině, ač je to do očí bijící nesmysl. Doslova mi trhá uši, když Kalousek, s hromadou kauz na svých bedrech a s pokrytectvím non plus ultra, moralizuje Babiše. Faktem ale je, že ačkoliv 80% národa nemůže Kalouska ani cítit, jeho vysoká podpora v hlavním městě ho drží ve vrcholné politice. A tady na řadu přichází otázka, proč v hlavním městě plném mladých progresivních lidí a také zkušených, informovaných a úspěšných lidí, vznikl záchranný kruh pro Kalouska?

Pochopitelně že ten, kdo četl předchozí článek, odpověď už zná. Praha plná moderních technolidí permanentně připojených na sociální sítě je zcela s jistotou největším producentem a i konzumentem informačního tuku. Hyperčinné město pod mocným vlivem informačních fastfoodů, které chrlí do hlav pražanů tisíce mikrointerpetací v ohlušující kadenci, že na věcnou a klidnou diskuzi není čas, prostor, ani chuť. I jakákoliv snaha o takovou diskuzi je okamžitě po jejím skončení doslova umlácena informačním tukem.

Pokud tedy v Praze přijmou fakt, že jejich realita je totálně zamlžena informačním tukem, protože Kalousek vede proti Babišovi absolutní Svatou válku, nemusíme dál už nic řešit a s připravenými konfetami jen klidně počkat, až se Kalousek odebere na smetiště dějin v následujících volbách. Ale tuším, že zarputilým, sebevědomým a tvrdohlavým vysokoškolsky vzdělaným pražanům to stačit nebude. Jsou potřeba fakta, výsledky a ověřitelná data. Jdeme na to.

Palermo proti Palermu

“Jestliže by tedy měl Babiš odejít z politiky kvůli pár kauzám ve fázi spekulací a zde je nutné připomenout elementární pilíř demokracie, tj. Presumpci neviny u obou, pak by se měl Kalousek nechat kvůli desítkám kauz vystřelit na Měsíc.

Andrej Babiš šel do politiky zničit Palermo a Kalousek (jako mocný představitel Palerma?) povstal do čela boje proti Babišovi, aby “ochránil demokracii”. O tom, že ve vrcholné politice existuje systémová korupce a klientelismus se opravdu nikdo po Nečasově vládě a kauzám kolem prezidenta Zemana neodváží pochybovat. Otázkou je, jestli Babiš nechce nahradit staré Palermo novým, svým Palermem. Ale asi se všichni shodneme, že ono bájné Palermo existuje a nám zbývá jediná měřitelná hodnota toho, kdo je zástupcem jak silného Palerma. A to je  knock-out pro Kalouska hned v prvním kole. Tím měřítkem jsou kauzy.

Kalouskovi PR poradci tuhle skutečnost zcela chápou, reflektují a dokázali nemožné, o Kalouskových kauzách se v Praze prostě nemluví a když na ně padne slovo, tak přesně podle manipulace, která lidem doslova vymyla mozky, zazní mikrointepretace „Za všechno může Kalousek“ a téma je ukončeno výsměchem. Namísto řešení kauz obou aktérů v rámci nějaké fair-play argumentace, si doslova vycucali z prstu pohádku o ohrožení demokracie. Pravdou je, že kdybych byl stratég Kalouska, poradím mu stejnou věc. Ohrožení demokracie je totiž jediné omluvitelné alibi k tomu, aby se preferenčně slaboučký a polomrtvý Kalousek dostal do vlády. Tuhle skutečnost jsem řešil už před půl rokem s Kalouskovým dvorním komentátorem panem Mitrofanovem, který tehdy „opoziční smlouvu v zájmu ochrany demokracie“ dle jeho slov „neviděl nikde ani náznakem“. Jaké pak asi bylo překvapení, když o několik měsíců později začalo otevřené tokání ČSSD a TOP 09 přesně podle scénáře. Pochopitelně tohle alibi umožní celé TOP 09 totálně, opět zahodit svůj program, který zase nebude plnit stejně jako v Nečasově vládě. Obecně program TOP 09 je taková formální ideologická píčovina, protože byť se Kalousek staví na stranu pravice, jeho případná vláda s ČSSD a oddanost k socialistické EU z něj udělá levičáka jako poleno. Ostatně i proto v současné době přitahuje levicové voliče.

Nicméně zpět ke kauzám. Netřeba dalších keců, po vzoru ilegála Šumana, taháme legální složku na Kalouska:

SložkaMK

Račte si prosím povšimnout, máme tam všechno. Dotace, střet zájmů, ovlivňování médií, zasahování do živého vyšetřování, vyhrožování novinářům, policejnímu prezidentovi a prostě všechno, kvůli čemu teď Kalousek křičí na Babiše a samozřejmě obrovský bonus dalších kauz. Pro nevěřící Tomáše dodáváme, že kauzy si můžete dát do Googlu a počíst si.

Jestliže by tedy měl Babiš odejít z politiky kvůli pár kauzám (+ ty v režii ilegála Šumana) ve fázi spekulací a zde je nutné připomenout elementární pilíř demokracie, tj. presumpci neviny u obou, pak by se měl Kalousek kvůli desítkám kauz nechat vystřelit na Měsíc.

A jestliže Babiš ohrožuje demokracii kvůli svým kauzám (ovlivňování médií a přístup do živého spisu),  podotýkám opět v režii Šumana, který odposlechy systematicky nastříhal, pak by se musel Kalousek nechat v pravé poledne umlátit demokraty na náměstí jako profesionální diktátor.

 

Pojmenuj problém, vyhledej fakta obou stran, porovnej a suď

Právě na kauzách v rovině spekulací, poměrně jasném a zcela relevantním faktoru, jsem demonstroval jakým způsobem můžete své hlavě ulevit při hledání pravdy. Nenechte si hlavu zahnojit informačním tukem v podobě idiotských meme obrázků, prázdných politických floskulí, mikrointerpretací typu “Sorry jako”, “Za všechno může Kalousek”, “Všeci kradnú”, které jen odklání věcnou diskuzi mimo realitu do zapomnění a nereflektují reakce druhé strany. Když se Vám to podaří, zjistíte, že rozhodování i ve zdánlivé složitých politických tématech je náramně snadná věc.

Mistr strachu

Jak všichni víme, manipulace pomocí strachu je jedna z tradičních forem ovládání mas. A většinu už asi nepřekvapí fakt, že máme na scéně opět zrcadlovou realitu a ten, kdo nejvíce proti manipulaci strachu bojuje, je naopak mistrem v jeho šíření. Faktem totiž je, že my občané, jsme v současné době vystaveni hned několika paralelně jdoucími manipulacemi strachem. Když jsem viděl, že lidé se bojí víc debilní účtenky než přivandrovalého džihádisty, musel jsem chtě nechtě připustit, že Kalousek všechny protiimigranstké subjekty porazil.

Také mě nepřestává fascinovat, kolik lidí dokonale sežralo pohádku o “Babišovi jako hrozbě demokracie“.  Tato vskutku povedená manipulace i vzdělaných lidí se zapíše do politických dějin, protože jednou si za to budou dotyční trhat vlasy. Pochopitelně Andrej Babiš je démon, ale pouze pro starý zkorumpovaný systém etablovaných stran. Ano, je to tak, převzali jsme cizí strach v přesně popsaném procesu manipulace v minulém článku. Babiš není démon pro voliče, ani demokracii. Neexistuje jediný protidemokratický krok Andreje Babiše, ale existuje hned několik realizovaných protidemokratických kroků na straně etablovaných stran v čele s Kalouskem (všechny protidemokratické kroky Kalouska a etablovaných stran si zaslouží vlastní článek).

Takže Kalouskova naprostá démonizace Andreje Babiše je sice autentická, ale právě proto, že Andrej Babiš je hráč, který má reálnou šanci porazit nejvyšší politickou mafii a tedy i Kalouska. Etablované strany tento strach dokázali přenést masivní kampaní plné informačního tuku na občany a já skutečně žasnu, kolik lidí dokáže upřednostnit slova místo činů a deklarace místo výsledků.

Za tuhle monstrózní manipulaci si Kalousek po právem zaslouží titul Mistr vymývání mozků.

Osobnosti vs. kmotři

Dalším poměrně jednoduchým nezmanipulovatelným faktorem, dle kterého oba politiky objektivně posoudit, jsou autentické osobnosti, kterými se oba zaštiťují. Obecně Vám to možná přijde jako povrchní a zbytečný faktor, nicméně faktem je, že nemůžeme rozumět všemu a proto každý máme portfolio osobností, jejichž názory bereme za své. Často to jsou lidé úspěšní ve svých oborech, od drobných řemeslníků, přes sportovce  až po velké inovativní podnikatele či sečtělé moudré lidi, kteří nás oslovují konzervativní či naopak progresivní životní filozofií. Všichni už asi tuší, kam mířím.

Zatímco na straně Babiše existují Podnikatelé roku, na stranu Kalouska se vlastně ani nikdo pořádně a jasně nepostaví. Nutno dodat, že titul Podnikatel roku dotyční získali zcela nezávisle na Babišovi, titul “Kmotr” dotyční Hrdličkové, Bakalové, Rittigové a Hávové získali především od novinářů, rovněž nezávisle na Babišovi.

Stejně tak můžeme s poměrně vysokou mírou sebejistoty hodnotit nezmanipulovatelný fakt, že než Babiš vstoupil do politiky, široké voličstvo jej prostě neznalo. Žádnej kmotr Babiš, žádné kauzy, nic. Vůbec nic. Naopak jsou ale veřejnosti dost jasně známá jména kmotrů nejen od Kalouska, ale samozřejmě i dalších etablovaných stran. Tohle je opět autentický faktor, který Kalouska posílá suverénně do kanálu a ne do Poslanecké sněmovny.

Jinými slovy, než Babiš vstoupil do politiky, neexistovala na něj žádná špína. Všechna špína se začala retroaktivně tahat až v rámci politicko-konkurenčního boje a skutečně se nelze divit tomu, že Babiš, ale i jeho voliči, tuhle špínu považují za účelovou a pokryteckou ve stylu “zloděj křičí, chyťte zloděje”. Jakkoli věrohodně ta špína může vypadat.

Protikorupční boj

Je obecně známo, že na nějaký protikorupční boj etablované strany 25 let totálně kašlaly. Pochopitelně proč by ne, když jejich práce šla opačným směrem, tj. nakrást co nejvíc. Od divoké privatizace až po tisíce veřejných zakázek za stovky miliard. Zlaté časy pro etablované strany se začaly rozpadat ve chvíli, kdy do nejvyšší politické ligy vstoupil nový hráč, tzv. předskokan Andreje Babiše, Vít Bárta. Co to provedlo s celým zkorumpovaným systémem politiky bylo neuvěřitelné a Nečasová vláda si po právu získala mediální nálepku “nejzkorumpovanější vláda” od listopadu 89. A tady je potřeba připomenout, že v té otřesné vládě seděl Miroslav Kalousek, který byl kromě jiného, zásadním hráčem v celém rozkladu Věcí Veřejných a světe div se, také tam byly nelegální odposlechy. Co Vám to připomíná?

Následně vstoupil do hry miliardář Andrej Babiš a s jeho nekompromisními verbálními projevy byla zahájena protikorupční revoluce. Do popředí se dostala občanská platforma protikorupčních organizací Rekonstrukce státu, připravila balík základních protikorupčních zákonů a začal nelítostný lobbing a tlak na politiky. Podotýkám zcela oprávněný a legitimní.

Dnes už můžeme výsledky s naprostou jistotou hodnotit. Tohle je skutečně důležité, protože v hromadě informačního tuku, to jednoduše nikdo nevidí. Nicméně naprosto jistým faktem je, že právě díky hnutí ANO, se přijalo nejvíce protikorupčních zákonu od revoluce.

Kdo sledoval celou krkolomnou cestu Rekonstrukčních zákonů do vrcholné politiky, pravděpodobně ví, že jediné hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem, udrželo Rekonstrukční zákony na vládě. Ihned po volbách totiž začali jak Lidovci, tak ČSSD své sliby nenápadně odsouvat do ztracena a nebýt hnutí ANO, tak veškeré předvolební sliby etablovaných stran v oblasti protikorupce, padnou tradičně pod stůl pár měsíců po volbách.

V neposlední řadě je nutné připomenout i další klíčový protikorupční zákon, tj. Zákon na ochranu oznamovatelů korupce. Zatímco,  tehdejší šéf vládní protikorupce Dienstbier (ČSSD), totálně podělal vše, co mohl a vlastně ani komplexní zákon na ochranu oznamovatelů nezpracoval, Andrej Babiš díky svému náměstku Ondřeji Závodskému, takovýto zákon předložil.

Jinými slovy, ať už si o Babišovi myslíme cokoliv, ať už je či není mafián, tyhle faktické výsledky v obecném boji proti korupci mu prostě nelze vygumovat. Opět nekompromisní K.O. pro Miroslava Kalouska.

Final fight

„O moc dokážou mnozí bojovat těmi nejnechutnějšími prostředky a přitom tvrdit, že brání svobodu a demokracii“ 

Ištván Léko

Resumé tohoto souboje je samozřejmě jasné od počátku už proto, že do ringu proti Babišovi nastoupil o několik tříd slabší soupeř. Kalousek svými pracovními výsledky, ať už jako ministr nebo zákonodárce v klíčových oblastech jako je protikorupční boj či správa národních financí, nesahá Babišovi ani po kotníky. Stejně tak Kalousek utrpí krvavé K.O. začneme-li se u obou aktérů vrtat v jejich historii. A v neposlední řadě je to právě Kalousek, který provedl několik reálných kroků proti demokracii (což si brzo obhájím). Jediné v čem je Kalousek silnější, jsou jeho rétorické schopnosti. Ano, Kalousek jediné co umí, je žvanit.

Zásadní okolností, která navzdory ověřitelným faktům, dělá z Kalouska rovnocenného soupeře či dokonce silnějšího “svatého demokrata” je, že ten ring, rozhodčí a vše kolem patří Kalouskovi. Babiš ve skutečnosti nestojí proti Kalouskovi, kterého by jednoduše zašlápl, ale proti systémové Hydře, která koncentruje sílu do Kalouska. Dělá mu obrovský support v podobě zmanipulovaných novinářů, uměle vytvořených celebrit a elit či dopingu v podobě úderů za hranou pravidel demokracie.  Hydra nám ukázala svou sílu a možnosti.

Babiš určitě není svatý, jeho kličky ohledně Čapího hnízda či dluhopisů jsou prostě kličky – ale v rámci pravidel, které nastavila Hydra. Podobnou kličku v rámci pravidel dělá se vší drzosti poslankyně Adamová za TOP 09 a můžeme si jen domýšlet, co by udělala, mít možnosti a level jako Babiš. (Zdroj obrázku: @Jiri_Kheil)

ZDROJ: @Jiri_Kheil

A víte, že anonymním nasávačům dotací se rozdalo téměř 3,5 miliardy korun? To je panečku Čapích hnízd. Skočím s rozběhem do zdi, pokud by se mezi těmi anonymními příjemci nenašel žádný politik z etablovaných stran či jejich kmotři.

Na závěr pro jistotu dodám; Andrej Babiš není Robin Hood a politický filozof v jednom, jak by si asi národ svého spasitele představoval. Ale je to pragmatický pracovitý a poměrně citlivý nepolitik, který neumí mluvit k davům, protože to celý život nepotřeboval. Jeho vášní je práce v kanclu nad tunou papírů a jeho řečí výsledky. Možná to je predátor s vybroušenými lokty a možná právě proto je jediný, kdo může Hydru porazit.

Jestli ale Babiš udělá nějaký krok, který ohrozí demokracii či nahradí staré Palermo novým, budu v první linii “odboje”, který tyto pokusy zvrátí.

12. 10. 2017 Jan Hanák twitter

v dalším díle: 

Ve IV. dílu se budeme zabývat zásadním faktorem, který ovlivňuje veřejné mínění. “Zafilozofuju” si, proč novináři a komentátoři, kteří dříve strhávali své klávesnice při kritice etablovaných stran, své klávesnice nyní znásilňují v jejich prospěch. Proč naše lidskost a respekt požírá elitářství. Proč naší mladou demokracii nemohou vyléčit etablované strany a proč jsme všichni zapomněli na zásadní události z historie, které by pro nás měly být poučením.